Chalupa Habřina

Úštěcko

Z Litoměřic se vydáme na severovýchod. Naším cílem bude město Úštěk a jeho okolí. Přivítá nás malebný zemědělský kraj, zdánlivě pozapomenutý, bohatý na lidovou architekturu. Úštěcko je jako stvořené zejména pro cykloturistiku po vymletých silničkách, využívaných pouze místními usedlíky nebo zemědělci. Ráj zde naleznou houbaři, známý rybník Chmelař nabízí rybolov a samozřejmě koupání. Nezapomenutelným zážitkem pak bude výstup a přechod hřebenu Jelečského Sedla.

Do samotného Úštěku to máme opravdu jen kousek. S prvními rekreačními chatkami, které míjíme, se nám naskytne pohled na malebné panorama města, které si - trochu opomenuto průmyslovou revolucí v minulosti - zachovalo původní ráz a vyhnulo se brutálním zásahům do historického centra. Pokud jsme příliš utrmácení, můžeme se ještě osvěžit ve vodách rybníku Chmelař. Ten je oblíbeným místem nejen turistů, ale i rybářů, a v posledních letech se na něm odehrávají veselé letní bitvy pirátů. Ale vzhůru do Úštěku, již zdálky nás vábí svou příjemnou maloměstskou atmosférou.

Do města Úštěk můžeme vstoupit třeba od Litoměřic, podél zbytků jedné z městských bran. Ty byly sneseny již v předminulém století, aby nebrzdily narůstající dopravu. Před námi se otevře protáhlé, poměrně úzké náměstí. Vroubily je gotické domy s podloubím, z nichž mnohé se zachovaly v původní podobě, tedy se štítovým průčelím obráceným směrem k rynku. Dominantou města je bezesporu kostel sv. Petra a Pavla. Mohutná budova z roku 1772 je viditelná již zdaleka.

Z období baroka pochází i honosná budova děkanství, připisovaná italskému staviteli Oktaviánu Broggiovi. Její hmota, vysunutá z linie měšťanských domů, tvoří s kostelem působivý celek. Místem pro turistu nejen zajímavým, ale v parném letním dni i vysloveně příjemným, jsou efektně osvětlené sklepy úštěckého hradu. Stejně nevšedním zážitkem může být i návštěva tzv. Pikartské věže z 15. století, která je součástí městského opevnění. Některá patra této původně obranné pětipodlažní stavby slouží i jako výstavní síň.

Milovníky židovské kultury určitě zaujme nově zrekonstruovaná synagoga, stojící na západním okraji městské památkové rezervace, v blízkosti osmi bývalých židovských domů. Je odtud překrásný pohled do údolí v jižní části města. Původní židovský hřbitov se však nedochoval.

Také dvojdům čp. 18, zvaný Gotické dvojče, je zajímavý. Především svou dispozicí: obě jinak samostatné části domu spojuje klenutý průjezd.

Nad údolím Loubního potoka se choulí malebné Ptačí domky, postavené na hraně srázu. Jejich sklepy, zahloubené do skály, stejně jako dřevěné pavlače a přístavky, alespoň trochu rozšiřovaly plochu maličkých obydlí.

Jen málo měst a městeček působí v krajině tak malebně jako Úštěk. Jeho silueta se rýsuje již zdáli. Do zorného pole zároveň vstoupí i okolní kopce - Sedlo, Ronov, Vlhošť, Kalvárie, Dubí hora. Ne náhodou nenechali filmaři tuto scenérii bez povšimnutí. Z posledních, umělecky i obchodně nejúspěšnějších filmů jmenujme alespoň Svěrákova Kolju.

Ale ještě dvě zajímavá místa bychom neměli opomenout, než tuto oblast chmelnic a polí, lemovanou skalnatými vrchy, opustíme. Po cestě kolem Lučního mlýna nás přivítá ves Ostrá s řadou staveb lidové architektury. Nad ní se pne návrší zvané Kalvárie se skupinou tří kaplí od O. Broggia. Na svahu jsou potom zbytky křížové cesty a barokních pískovcových soch.

Naše putování po Úštěcku může zakončit nedaleký hrad Helfenburk (Hrádek). Můžeme k němu dojít i po žluté značce z Úštěku podél koryta Hrádeckého potoka. Zřícenina hradu nás překvapí, skryta v lesním porostu. Zde, mezi romantikou dýchajícími zdmi zříceniny skryté v lesích, můžeme naše putování ukončit a přes Úštěk se vrátit zpět do Litoměřic, odkud se vydáme do další zajímavé oblasti.

Krátce o Českém středohoří

České středohoří je poměrně rozsáhlé pohoří, které zasahuje na území sedmi okresů. Jeho jedinečnost je především dána jeho značnou výškovou členitostí a unikátním reliéfem. České středohoří se unikátně dělí na dva podcelky, Verneřické (převážně na pravém břehu Labe) a Milešovské ( levý břeh). Jeho současná podoba je výsledkem tektonického zdvihu, mladotřetihorní sopečné činnosti a následného usazování a zvětrávání. Převažují zde dubohabrové lesy ve vyšších stinných a vlhčích polohách bučiny. Mezi rostlinstvem jsou významná nelesní společenství skal a sutí, společenství travnatých slunných strání stepního a lesostepního charakteru a společenství tzv. bílých strání s opukovým podkladem, kde roste mnoho vzácných druhů rostlin (uvedeme například zástupce ohrožené čeledi vstavačovitých - naše orchideje). Na Litoměřicku je zajímavostí výskyt naší nejvyšší ještěrky (ještěrka zelená), společný výskyt teplo a chladnomilných druhů hmyzu na sutích, či výskyt ledňáčka říčního a skorce vodního, kteří hnízdí na potocích. V roce 1976 bylo České středohoří vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí,na jejímž území se nachází celkem 39 přírodních památek a rezervací, z toho 15 na Litoměřicku.

Hrady, zámky, rozhledny, města, obce, cyklo a pěší turistika ...

České středohoří je především cílem atraktivních polodenních i celodenních výletů obyvatel přilehlých severočeských průmyslových center, zejména krajského města Ústí nad Labem. Nevznikla zde větší střediska pobytového cestovního ruchu. Oblast je komunikačně dobře přístupná, vede tudy řada železničních tratí i důležitých silničních tahů, což usnadňuje příjezd i návrat z výletu.

Turisté vyhledávají zejména vrcholky Českého středohoří, které skýtají široký rozhled i požitek z putování zajímavými přírodními partiemi (např.Milešovka, Bořeň, Lovoš, Varhošť).Je zde řada hradních zřícenin (Hazmburk, Kostomlaty, Ostrý, Kamýk aj.), zámků (Ploskovice, Libochovice, Velké Březno, Roudnice n.L.) i památných měst (Litoměřice, Louny, Žatec). Národními kulturními památkami byly vyhlášeny hora Říp a Malá pevnost v Terezíně.

Celý region je protkán regionálními cyklotrasami, které jsou v obci propagovámy dobře vyobrazenou mapou a vysvětlivkami. Nato navazuje kvalitní značení u všech odboček "žlutými" značkami s vyčíslením trasy, místa a kilometrů. Obcí dále prochází mezinárodní cyklotrasa "Praha - Drážďany".