Vodní nádrž Slapy

Příprava stavby začala již za druhé světové války, kdy bylo hlavně vytypováno nejpříhodnější místo pro stavbu přehrady. Také bylo rozhodnuto o stavbě přehrady s vodní elektrárnou přelévanou. Vzniklo tak řešení s elektrárnou umístěnou přímo v tělese hráze pod přelivy, což bylo v celé Evropě v té době téměř unikátní. V letech 1949-1951 byl ve skále na pravém břehu vylámán obtokový tunel. Má podkovovitý tvar s plochou profilu 100 m2 a jeho délka je 360 m. Po dokončení stavby přehrady a před jejím napuštěním byl v roce 1954 uzavřen. Úzávěr tvoří 300 tun těžká železobetonová skříň. Spodní část tunelu až k betonové plombě je dodnes loďkou přístupná. V roce 1952 byly započaty na přehradě přípravné stavební práce. Jednalo se o stavbu lanovek, betonárek, komunikací apod. Postaveny byly tři lanovky, jedna dopravovala z lomu v Teletíně kamenivo, druhá ze Štěchovic štěrk a třetí ze stanice Luka pod Medníkem cement. Dopraven tak byl materiál na výrobu 374.320 m3 betonu, jenž byl použit na těleso hráze. Stavba byla ukončena v roce 1955, včetně uvedení elektrárny do zkušebního provozu.

Slapská přehrada je přímá, tížná betonová hráz, založená na pevném skalním podloží. Koruna má délku 260 m a je vysoká 67,5 m nad základy. Korunový přepad je tvořen čtyřmi poli o světlé šířce 15 m. Dalším zařízením jsou dvě spodní výpusti, které slouží k případnému vypuštění nádrže. Jsou tvořeny ocelovým potrubím o průměru 4 m a umístěny uprostřed dvou krajních bloků. V hrázi je 6 revizních chodeb. Přehradní jezero je 44 km dlouhé s rozlohou bezmála 14 km2 a objemem 269,3 mil. m3.

Napouštění nádrže probíhalo netypicky. Díky povodni v roce 1954 byla totiž nádrž plná doslova během několika dní. Stavba nebyla tehdy ještě zcela dokončena, tři hradící segmenty nebyly ještě vůbec osazeny a na prvním teprve probíhala montáž. Zde bylo osazeno provizorní hrazení a voda přepadala tak jen pře tři zbylá pole. Protože byl prostor nádrže víceméně volný pomohlo to zadržet 90 mil. m3 vody a vrchol povodně tak byl zpožděn o 12 hodin což se velmi příznivě promítlo na celém zbylém toku Vltavy i dolního toku Labe. Už před zaplavením byly vytypovány některé památkové objekty, které byly přeneseny přes zátopovou čáru nádrže. Jednalo se spíše o drobné stavby, z nichž nejvýznamnější je asi sloup a socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes ve stráni pod Slapskou přehradou.

Elektrárna je umístěna v patě hrázového tělesa a to jak strojovna tak rozvodny. Při převádění vody přes přelivy, teče voda v podstatě přímo po poměrně subtilní střeše obou rozvoden. Jsou zde tři Kaplanovy turbíny o výkonu 3 x 48 MW. Přiváděcí potrubí k turbínám tvoří ocelové tuby o průměru 5 m. V roce 2002 byla přehrada a elektrárna zatížena velmi vysokým průtokem, prakticky od své výstavby takovým poprvé. Panovaly obavy o zatopení elektrárny a jejím odstavení, nakonec však Slapy byly jedním z mála vodních děl, které přečkaly povodeň v plné provozuschopnosti, bez většího poškození.
Přehrada měla mít také plavební zařízení s přepravou lodí s výtlakem 300 t. Mělo jít o lodní zvihadlo v železobetonovém věžovém objektu, zaústěném do obtokového tunelu. Nakonec z finančních a časových důvodů k tomu nedošlo a tak je Slapská přehrada pro lodě nepřekonatelnou překážkou. Pouze malá plavidla do 4 tun se převážejí přes vodní dílo na speciálních vlecích tažených traktorem.

 

 

Obec Slapy, která leží 33 km jižně od Prahy, rozkládá se v nadmořské výšce asi 350 m a je vzdálena 3 km od Vltavy. Slapy leží doslova nad Vltavou, i když dnes již ne tak vysoko, jako tomu bylo před postavením Slapské přehrady. Celá oblast Slap je součástí Středočeské pahorkatiny.
Nejstarší nepochybná zmínka o Slapech je z 10.srpna roku 1292, kdy český král Václav II. zakládal klášter zbraslavský a v listině vypočítával řadu vesnic, které se poté staly klášterním majetkem. Nejnovější údaje o obci Slapy, důležité informace ze života obce, dění na obecním úřadu a také články o zajímavých místech a událostech ve Slapech a okolí budou pravidelně zveřejňovány na těchto stránkách. Své názory nebo náměty nám můžete zasílat ve formuláři, který je v sekci další.